Cena vždy vyletí nahoru, jakmile dojde k další krizi. Vyplatí se dávat peníze do zlata? Odpověď není zdaleka tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát.

Aktuálně je zlato v korunových cenách na svých dvouletých minimech, což je jistě zajímavá příležitost k nákupu. Vývoj se však předvídat nedá. V posledních letech cena zlata i v průběhu jednoho roku zakolísala i v rozmezí 25 %. V březnu se unce zlata prodávala okolo 1 350 dolarů za unci, tedy za zhruba 28 tisíc korun. Dnes se pohybuje okolo 1 307 dolarů za unci a dotýká se pětiletých minim.

„Vzhledem k tomu, že od roku 2008 do nynějška zlato přineslo zhodnocení přibližně 8 % ročně, tak když nebudeme počítat poplatky při jeho nákupu a prodeji, se zlato nemusí zdát jako špatná investice. Na druhou stranu vzpomeňme na apokalyptické scénáře, které přinesl rok 2008 v podobě finanční krize. Negativní sentiment šponoval cenu zlata až do roku 2012, pak ale jeho cena jen klesala – doteď o 19 %. Chce-li tedy někdo spekulovat na vývoj ceny zlata, nechť počká na další finanční krizi,“ vysvětluje finanční poradce společnosti Partners David Kučera.

Jak dodává, on osobně nákup fyzického zlata jako investici nedoporučuje, protože se nevyplácí z hlediska zhodnocení volných peněz. Důvodem je zejména rozdíl mezi nákupní a výkupní cenou zlata, takzvaný spread, který se může pohybovat i v řádu desítek procent. Problém u zlata tedy není s likviditou, ale s tím, kolik za něj člověk zaplatí a kolik za něj při prodeji dostane. Například spread u 10gramového slitku zlata, který lze na trhu koupit stejně dobře za cca 8 tisíc korun, stejně jako za cca 10 tisíc korun, může být 7 %, ale klidně i 20 %.

Kde nakoupit zlato?

E-shop s investičním zlatem Zlaťák.cz, který na trhu působí od roku 2012, nabízí zlaté jednogramové investiční slitky za aktuálních (9. 5. 2018) 1 164 korun přes půlkilogramové zlaté slitky za 459 827 korun až po kilogramové zlaté cihličky za 916 155 korun.

„Dle počtu prodaných kusů je největší zájem o slitky o hmotnosti jedné trojské unce, tedy o hmotnosti 31,1 gramu za 27 888 korun, následují 50gramové slitky za 44 787 korun a 100gramové slitky za 89 228 korun,“ říká Lukáš Zeman, majitel Zlaťáku a dalšího e-shopu se zlatem, který nabízí pravidelné investice do zlata formou nákupu většího slitku na splátky s postupnou fixací ceny. Na rozdíl od většiny obdobné nabídky na trhu ale bez závazků a vstupních poplatků.

„Nákup zlata na splátky je méně výhodnou variantou nákupu. Proto je vhodný opravdu jen pro ty nejmenší investory, kteří chtějí nakupovat pravidelně za jednotky tisíc korun,“ vysvětluje Lukáš Zeman. Podle něj nákup zlata na splátky vychází v závislosti na dodavateli zhruba o čtyři až dvanáct procent dražší než při jednorázovém nákupu téhož slitku.

„Typicky se navíc zákazníci smluvně zavazují k nákupu na dlouhé období a k proinvestování nějaké cílové částky, ze které se počítá vstupní poplatek, čímž se nákup ještě prodražuje v případě, že k proinvestování celé cílové částky nedojde,“ poznamenává Zeman.

Na otázku, kolik v jeho případě činí takzvaný spread, tedy rozdíl mezi nákupní a výkupní cenou zlata, například u již zmíněné zlaté cihličky za 916 155 korun, odpovídá, že je to vyloženě špatně položená otázka. „Výkupní cena bude totiž záležet na tom, jaká bude cena zlata na burze, a to nyní nikdo neví. Ale hypoteticky, pokud by byla cena zlata na burze stejná jako při nákupu, bude spread, tedy rozdíl mezi nákupní a výkupní méně než 3 %,“ tvrdí Zeman. Připouští ovšem, že mezi obchodníky jsou velké rozdíly. Lze narazit i na spread několikanásobně větší.

Podle finančního poradce Davida Kučery je i proto třeba investiční zlato považovat vždy spíše jako doplnění portfolia a prostředek k uchování hodnoty peněz.

Zlato jako uchovatel hodnoty

„Zlato v určité míře může posloužit jako prostředek uchování hodnoty peněz do budoucna, protože investice do drahých kovů jsou typem investice, který v investičním portfoliu plní roli pojistky proti finančním krizím, inflaci nebo třeba měnovým reformám,“ tvrdí David Kučera s dovětkem, že zlato jako jednoznačně dlouhodobý investiční nástroj může velice dobře posloužit jako určitý mezigenerační investiční nástroj v rámci jedné rodiny.

Jedním z důvodů, proč se nevyplatí chápat nákup fyzického zlata jako klasickou investici, je už zmíněný rozdíl mezi nákupní a výkupní cenou. Obecně platí, že čím větší slitek, tím menší spread. Podle Lukáše Zemana by tak každý investor do zlata měl před prvním nákupem alespoň trochu poznat trh a porovnat několik nabídek, aby se vyhnul nevýhodným podmínkám. Měl by rozumět, do čeho investuje.

Zlato jako investice?

Podle odborníků z finančních trhů zlato v zásadě není investice, protože investice je něco, do čeho člověk odloží své finanční prostředky proto, aby mu to v čase přinášelo nějaký výnos.

Zdanění investičního zlata

Investiční zlato, tj. zlaté slitky (certifikované, s korektním označením a ryzostí nejméně 995/1000) a mince (s ryzostí nejméně 900/1000, vyražené po roce 1800, které jsou zákonným platidlem a jejichž prodejní cena nepřevyšuje volnou tržní hodnotu zlatého obsahu o více než 80 %), je ze zákona osvobozeno od DPH. Výjimku tvoří zlaté medaile, které jsou zatíženy DPH ve výši 21 %.

Prodej zlata je v případě fyzických osob osvobozen od daně z příjmu. Častý a opakovaný prodej by však mohl vyznít jako nepřiznané podnikání. Pokud je zlato zahrnuto do obchodního majetku pro výkon podnikatelské činnosti, daň z příjmu se na prodej nevztahuje pouze v případech, kdy bylo jeho součástí déle než 5 let.

„Když si koupím akcii, podílím se na zisku akciové společnosti a dostávám dividendu. Když si koupím dluhopis, dostávám úrok. Když si koupím třeba investiční nemovitost, inkasuji nájem. Zlato žádný takovýto pasivní příjem nenese, naopak nese pouze náklady na jeho zabezpečení, skladování nebo pojištění,“ tvrdí člen představenstva a ředitel prodeje Conseq Investment Management Richard Siuda s tím, že pokud přesto někdo chce investovat do zlata, neměl by v něm mít více než pět procent z celého portfolia.

Zároveň varuje před situacemi, kdy se zlato při výkyvech třeba na finančních trzích jeví jako jednoznačná investice do budoucna, protože, jak už to chodí, s největší pravděpodobností bude pozdě na to do něj investovat.