Poprvé od roku 2008 se Česká národní banka odvážila sáhnout na úrokové sazby směrem vzhůru. Tzv. základní úrokovou sazbu, která má mimo jiné vliv i na úrokové sazby spotřebitelských půjček a hypoték, zvýšila o 0,2 % na nových 0,25 %. Znamená to, že zájemce o půjčky čekají opět dražší půjčky?
Není to tak dávno, co jsme se začali radovat, že úrokové sazby u komerčních úvěrů klesají a začínají se přibližovat zemím EU. To se však pravděpodobně změní. Důvodem je navýšení základní úrokové sazby bankovní radou České národní banky na 0,25 %, které byla od roku 2008 až doposud 0,5 %.
Růst základní úrokové sazby je žádoucí
V roce 2008 dosáhla nejvyšší úrovně 3,75 %. Od té doby úroková sazba klesala. Poslední změny se konaly v listopadu 2012, kdy byla naposledy snížená na 0,5 %. Česká národní banka však tvrdí, že navýšení bylo žádoucí. Není jediná, kdo tento názor zastává.
"Postupný růst sazeb je v současné situaci již žádoucí. Ekonomický růst je příznivý a v některých ohledech lze v ekonomice již pozorovat známky přehřívání. Řada ekonomických ukazatelů se pohybuje na svých nejpříznivějších historických hodnotách, nulové sazby tak již nejsou konzistentní se současným stavem ekonomiky a vedou ke vzniku nerovnováh," uvedl například Jakub Seidler, hlavní ekonom ING.
O zvýšení základní úrokové sazby rozhodl bankovní rada jednomyslně. Účastnilo se jí šest členů ze sedmi, přičemž všichni souhlasili. Nepřítomen byl pouze viceguvernér Mojmír Hampl. Zvýšení úrokové sazby veřejnosti oznámil guvernér Jiří Rusnok ihned po zasedání bankovní rady na tiskové konferenci.
Půjčky zdraží, ekonomika pokvete dál
Sazby stanovené Českou národní bankou mají vliv i na spotřebitelské půjčky, hypotéky i bankovní vklady. Podle finančních odborníků vyšší sazba nejvíce ovlivní hypotéky, které mírně zdraží. Na spotřebitelské úvěry by mělo mít zvýšení sazeb mírnější dopad. Mírný dopad však stále znamená zdražení, byť mírné. Levnější půjčky nás v blízké budoucnosti rozhodně nečekají, přičemž ke zdražování má dojít již ve třetině letošního roku..
Dobrá zpráva se týká ekonomického růstů, který má pokračovat také v letošním roce. Česká národní banka hovoří o 3,6 % a v dalším roce o 3,2 %. V souvislostí s tím Česká národní banka snížila odhad vývoje inflace na 1,9 % a v příštím roce 1,8 %. K dvouprocentní hranici se přitom přiblíží až na počátku příštího roku 2018.
Jiří Rusnok z České národní banky zároveň nepotvrdil, že by v dalších dvou letech nemělo dojít k dalšímu zvyšování úrokový sazeb. "Rozhodně nečelíme žádnému přehnanému tlaku v oblasti inflace. Bude samozřejmě záviset i na vývoji kurzu koruny. Další zvyšování v průběhu příštích dvou let může přicházet, nicméně bude to podmíněno dalším vývojem ukazatelů, které jsou pro nás klíčové," uvedl na stejné tiskové konferenci.
Hlavní analytik ze společnost Cyrrus Lukáš Kovanda se nechal slyšet, že krok České národní banky bude mít pozitivní důsledky. "Příznivé je i znatelné navýšení odhadu růstu ekonomiky. Česká národní banka je v tomto svém odhadu optimističtější než tradičně konzervativnější ministerstvo financí. Česká národní banka však svým odhadem předčí i další ať už tuzemské, nebo mezinárodní instituce," sdělil médiím.
Komentář